Překopávání

11. října 2011 v 19:44
Nekoukejte na vzhled - právě překopávám ;)
 

Hawk Nelson - Everything you ever wanted

2. října 2011 v 18:55 | Ivik |  Songy

Něco na uklidnění... *moje -_-*

Hehm.. zase odznova

2. října 2011 v 18:53 | Ivik |  Článečky
Po menší * -_- * pauze se chystám k návratu.. hehe.

Koukám, že to tu stojí a je mi toho líto :D. Kámošky se na blog vykašlaly * Klároooo :-@ *... takže už to asi nebude taková sranda, ale co :D .. já si vystačim sama xDDDD cheche.

*pardon, úchylný článeček*

..Zkrátka.. koukám tu na vzhled.. no je hezkej, ale smutnej.. asi ho změnim, i když mi je té kytary líto :/ *mimochodem - zejtra si kupuju novou a naprosto úžasnou xD* *áá neřešte mě, nejsem puberťačka, jsem adolescent, co má psavou a je trochu mimo*.. hem no..

Proč se vracim k blogu?

Protože zapnu pc a ... nic. Kouknu na Seznam, novinky mi nic nového neřeknou a přemejšlim co dál. Když zjistim, že nic, mám nutkání dělat něco naprosto neužitečného. Proto blog. Sice je to neužitečné, ale alespoň mi zbyde nějaká vzpomínka na "telecí léta".

Něco, co vůbec nesouvisí..

Ha, neni to jen tento článek. Je to i dnešní sen... che... zdálo se mi o Snapeovi.. usmál se na mě xDD - asi jako Pan učitel, kterého jsem potkala při spěšném odchodu ze školy :D..

Asi sem úchyláček, ale poslední dobou jsem zamilovaná do úsměvů.. há žeru to! Je to tak nádherný *-*...



 


"Skrytá" láska

5. srpna 2011 v 14:21 | Ivik |  Literární výplody
Láska je slza hořkosti na polštáři,
i když všichni dělají, že se nic neděje,
je to osoba uvězněná v žaláři,
čekající na dotek naděje.

Nemilovaný člověk je podobný slepci,
chudák nevidí tu dlaň, která mu nabízí pomoc,
láska prosvítá v černé noci,
ale sobectví je těžká nemoc.

Jak může člověk s šátkem na očích a prsty v uších říkat:
"Já nic nevidim, neslyšim!", když je světlo všude kolem!


Před a po

23. června 2011 v 17:30 | Ivik |  Fota
Dobře, možná jsem byla trochu kritická xD .. po úpravě to jde. Asi to opravdu potřebuje denní světlo.

Zahrádka z mého pokoje - vyfoceno s efektem.


Po úpravě v pc programu:


Zkouška nového foťáku

23. června 2011 v 17:17 | Ivik |  Fota
Tak ho mám doma... a popravdě - je na prd. Nelíbí se mi zaostřování, které vůbec nezachycuje to, co je potřeba. Fotky jsou lepší poze tehdy, když si dám práci s titěrnějším nastavením. Nejsou vůbec ostré a ... :@ ...Pro ukázku pár fotek:

Výběr fotoaparátu

22. června 2011 v 12:05 | Ivik |  Článečky
Em, jak začít. Zkrátka k narozeninám si přeji foťák. Hodně dlouho jsem vybírala nějaký okolo ceny 3000,-Kč. Skoro tutovku jsem měla canon powershot A3300 IS
Canon PowerShot A3300 IS
...ale po přečtení pár článků a názorů odborníků jsem dospěla k závěru, že spousta megapixelů toho mnoho nevyřeší. Proto jsem zvolila a nakonec i objednala olympus VG 130 (můj minulý byl olympus též), který měl celkem pozitivní recenze, příjemný design, nahrávání HD videa a tak nějak vlastnosti, které se dají řadit mezi, troufnu si říci, lepší foťáky v této ceně. Samozřejmě, zrcadlovka je zrcadlovka, ale kupte za 3000,- ... Tak jsem si rozmýšlela, že bych si potom nějakou přála k Vánocům, ale to je ještě daleko.
Doufám, že jsem se ve výběru neunáhlila :D. Jestli ano, poznám to za pár dní, kdy určitě čirou náhodou narazím na kompakt daleko lepší ... jak se znám.

Máte nějaký (třeba i vysněný) fotoaparát? Napište do komentářů.

Sním

18. června 2011 v 14:57 | Ivik |  Literární výplody
Sním o princi na hnědém koni,
sním o klidném životu,
sním o polibku, co krásně voní,
sním o mluvě bez netu.

Sním o něm, o krásném muži,
který mi toho už tolik dluží.
Sním o lepším světu,
sním říci tuhle větu.

...mne

14. června 2011 v 20:43 | Ivik |  Putování za poznáním
Ježíš je cesta, pravda a život.

...můj Bůh dává mi lásku, dává mi naději, že mohu zas žít.
...Hospodin je můj Pastýř, nic nepostrádám. Má duše Pána velebí.
...Otče můj drahý, svaté je jméno Tvé, kéž je zjevná Tvoje sláva na zemi.
...Ježíš, ó Ježíš, v jeho jménu je moc, kéž je zjevná jeho sláva na zemi.


Kdo jsem? Čím jsem pro ostatní? A co si o sobě vlastně sama myslím? Jaká jsem? Čím že to procházím?

Zdá se mi, jako bych se změnila. Ze dne na den. Jen tak, z ničeho nic. Jako by se ozvala má klidnější, myslící, stránka a zařvala:"Tak dost! Tady to bude jinak!". Připadám si... nezvykle. Jako bych se dostala do jiné frekvence a svět pozorovala s odstupem, rozvahou, trpělivostí a jistou inteligencí. Jako bych jen sledovala, co jiní prožívají. Jako bych se dívala na divadlo a nebyla jeho součástí. I když si uvědomuji, že jsem. Jako bych nějakým způsobem vybočovala..?.. ne! Jako bych se zastavila! To je ono. Jako bych se v tom světě plném shonu, napětí a vzteku jednoduše zastavila. A po tom jsem vlastně stále toužila! No jo. Ale co teď? Stojím tu v jistém časoprostoru pozorujíce jiné uspěchané jedince a koukám. Prostě jen koukám, i když bych měla dělat víc. Asi by nebylo špatné zamyslet se nad sebou, když na to mám čas. Ano, zamyslet se... Kdo jsem? Jsem člověk, což jsem ostatně poznala už dříve. Ale daleko zajímavější je otázka, čím jsem pro ostatní? Na dnešním kurzu jsem se od ostatních dozvěděla, co se jim na mně líbí. Horší je pak představa, že všechen ten med, který mi mazali kolem huby si jen vycucali z prstů, nebo - a to v horším případě - to na mně opravdu viděli! Proč v horším případě? .. protože to, jaká jsem navenek, málokdy odpovídá mému vnitřnímu pocitu. A to je potřeba změnit. Ráda jiným pomůžu, ale kolik vnitřního úsilí na to vynaložím... Chtěla bych působit na ostatní tak, jak vypadám uvnitř. Ale co když polemizuji úplně zbytečně, protože uvnitř jsem stejná jako navenek... Ne, blbost! Když mluvíte s člověkem, jak ho vidíte? I kdyby jste mermomocně chtěli, nepovede se vám, aby ste ho viděli vnitřně. Prostě vidíte jeho tělo, jeho obličej a tak toho člověka máte zapsaného v paměti. Ne pod city, ale pod ksichtem. A to je strašné při představě, že já, taková neupravená nezřetelně mluvící holka, jsem přesně takto zapsaná u lidí, u kterých bych chtěla být zapsána jinak. Ale třeba někomu z nich nevadí, že taková jsem. Už si na mě zvykli... ha! Přistižena při činu: Jak se vidím? "neupravená nezřetelně mluvící holka" .. hm, to je pěkné. Jaká introvertnost a melancholie. Jaká jsem? Jsem opravdu introvertní a melancholická? Zdá se mi, že čím dýl do toho šťourám, tím víc se do toho zamotávám. Čím, že to procházím?

Na Moravě v zoo 2009

13. června 2011 v 16:06 | Ivik |  Fota

Vyštrachala jsem fotky z (nejspíš) přeminulých prázdnin... to byla pohodička. Koukám, že sem fotila celkem pěkně :).

...


...


...


...


Kam dál